Nepsaným pravidlem naší školy je tradiční říjnový běh v kouzelně zbarvené přírodě. Nejen tuto aktivitu, ale i hromadu dalších aktivit pro děti nám překazil Covid. Letos, po dvouleté pauze, se nám společně s žáky deváté třídy podařilo běh zorganizovat.

Cílem závodu bylo nejen posílení imunity dětí a zvýšení jejich fyzické kondice, ale zaměřili jsme se především na týmovou spolupráci dětí. Po deštivém období se pátek 1. října pro děti 3. – 9. třídy stal  z tradičního vyučovacího dne den netradiční. V tříčlenných týmech se postavily na start závodu zábavného orientačního běhu.

Žáci soutěžili mezi sebou nejen v běhu, ale na trati je čekala spousta rozmanitých úkolů, které ověřili jejich šikovnost, bystrost či myšlení.

Hned po startu týmy čekala první zkouška. Zkouška, při které měli prokázali svou obratnost a hbitost. Po rychlém prolezení žebříku na závodníky čekala střelnice a střelba ze vzduchovky, která byla pro některé děti premiérová. Po zdolání rovinky na sportovce čekala pastelková smršť a Emča, se kterou děti poměřily své síly. Na dalším stanovišti čekal na soutěžící úkol ze zdravovědy, a to nejen teoretický, ale i praktická zkouška.

Fyzickou kondici prověřila nejen úvodní rovinka, ale především pořádný kopeček na začátku lesa, který dal řadě závodníků pořádně zabrat. V lesní části na děti čekaly stopy zvířat, zkouška z topografie.   

Poslední zatáčka v krkolomném terénu patří tradičně zašifrovanému textu. Letos jsme vytvořili znakovou abecedu, která dětem nedělala problém jako morseovka.

Do konce závodu zbývaly poslední tři relaxační chvilky - uzlování a medvěd Brtník, hádanky a pexesová hledačka s Honzou. Pak už následoval jen závěrečný finiš a cíl závodu.

Doufáme, že i přes funění si závod užili všichni závodníci a organizátoři a těšíme se na další ročník. Výsledky nejrychlejších týmů jsme ocenili. Pro nás se však stal vítězem každý, kdo nastoupil na trať a porazil tak sám sebe.